Vitamínem D se pojmenovává skupina několika vzájemně příbuzných látek, mezi něž patří zejména vitamín D2 a vitamín D3. Vitamín D2 – známý též jako ergokalciferol, vzniká z rostlinného ergosterolu. Oproti němu je pro náš organismus důležitější vitamín D3, známý též jako cholekalciferol, který vzniká přímo v pokožce působením slunečního záření. Aktivní se vitamín D stává až v okamžiku, kdy je transportován do jater a následně přeměněn v ledvinách na aktivní formu.

Vitamín D je potřebný zejména při mineralizaci kostí a zubů, při růstu, fyzickém zatížení kostí a při hojení zlomenin. Vitamín D se  používá jako prevence a zmírnění průběhu osteoporózy, ovlivňuje metabolismus vápníku, ledvin, jater a střev. Vitamín D všeobecně tlumí množení buněk, ale podporuje jejich zrání.

Vitamín D si organismus dovede sám vytvořit a to zejména v letních měsících, nebo na jaře.

Mezi nejkvalitnější zdroje vitamínu D patří sluneční záření. Lidský organismus dokáže ze slunečního záření získat fotolýzou až 80 % denní potřeby vitamínu D. V zimních měsících je vhodné doplňovat stravu o játra, vejce, mléčné výrobky a rybí tuk.  Vitamín D, jako jeden z mála vitamínů, není obsažen v listové zelenině a v rostlinách obecně.

Doporučená denní dávka je 5 µg denně, těhotné a kojící ženy mohou užívat až 7 µg denně. Při kojení a období těhotenství by si však matky měly dát pozor na předávkování, které může způsobit měknutí kostí.

Nedostatek vitamínu D se projevuje hlavně u osob vyhýbajících se slunci a současně konzumujících potravu chudou na vitamín D, u žen v menopauze a lidí trpících ledvinovým selháním.

Nejkritičtější je nedostatek vitamínu D v dětství, kdy může docházet k poruše růstu chrupavek, kostí a zubů.

U dospělých se poté projevuje nedostatek vitamínu D poruchou ukládání vápníků do kostí, čímž jsou kosti demineralizované, řídnou a stávají se křehčí a náchylnější ke zlomeninám.

Vitamín D není rozpustný ve vodě, ale je rozpustný v tucích. Neodchází tedy z našeho těla močí, ale v těle se soustavně hromadí a tvoří se ho zásoba, kterou organismus při zvýšené spotřebě využívá. Pokud však budeme vitamín D užívat v nepřiměřených množstvích, hrozí nám toxické předávkování.